Přírodní památka Kuče
Obec
Nachází se na katastrálním území obce Malínky, výměra tohoto přírodního útvaru činí 5,79 ha.
Přírodní památka byla zřízena vyhláškou PZ ONV Vyškov ze dne 28.6.1990, č. usn. XIX-107/13 jako CHPV a s platností zákona č. 114/92 Sb. převedena do kategorie přírodní památka.
Území je označeno šesti tabulemi se státním znakem.
Lokalita bezprostředně navazuje na jižní okraj obce Malínky.
Tato lokalita je tvořena mozaikou pastvin a remízků na svazích a stabilizovaných erozních stržích vytvářejících amfiteátrový závěr údolí otevřený k severu. Přibližně 60 % území je zalesněno, částečně spontánními nálety dřevin zejména keřového patra.
Důvodem ochrany je uchování xerotermních rostlinných a živočišných společenstev ponticko - panonského typu.
Geologicky se jedná o třetihorní vápnité jíly, slíny a pískovce karpatského flyšového pásma překryté spraší s půdami typu hnědozemě.
Dno údolí a hlubokých strží je sezónně podmáčené, svahy jsou naopak značně suché. Část (zejména západní) je zalesněna náletem břízy, olší a borovice, na východních svazích byly v minulosti vysazeny nesouvislé plochy borovice a smrku. Lokalita má zvláštní význam z ornitologického hlediska jako hnízdiště drobného zpěvného ptactva, např. slavíka.
Z rostlinných druhů se vyskytují např. hvězdnice chlumní, hořeček brvitý. Ve východní částí je několik exemplářů jalovce obecného, není však zřejmé, zda sem nebyl vysazen uměle. Mezi nimi rostlinými druhy se vyskytuje také válečka prapořitá, černohlávek velkokvětý, pryskyřník mnohokvětý, orlíček obecný nebo krvavec menší. Žijí zde vřetenuška ligrusová, modrásek vičencový, ale také krasec třešňový.
Pro řádné zabezpečení zachování lokality v žádoucím stavu je nutno postupně odstranit vysázené smrky a zachovávat rovnováhu mezi lesní a stepní částí území. V lesní částí je potřebné působit na druhovou skladbu porostů a jejich postupnou přeměnu na doubravy s příměsí břeku, habru a pod. Ve stepní části je nutno zajistit odstraňování stařiny.
Přírodní památka byla zřízena vyhláškou PZ ONV Vyškov ze dne 28.6.1990, č. usn. XIX-
Území je označeno šesti tabulemi se státním znakem.
Lokalita bezprostředně navazuje na jižní okraj obce Malínky.
Tato lokalita je tvořena mozaikou pastvin a remízků na svazích a stabilizovaných erozních stržích vytvářejících amfiteátrový závěr údolí otevřený k severu. Přibližně 60 % území je zalesněno, částečně spontánními nálety dřevin zejména keřového patra.
Důvodem ochrany je uchování xerotermních rostlinných a živočišných společenstev ponticko -
Geologicky se jedná o třetihorní vápnité jíly, slíny a pískovce karpatského flyšového pásma překryté spraší s půdami typu hnědozemě.
Dno údolí a hlubokých strží je sezónně podmáčené, svahy jsou naopak značně suché. Část (zejména západní) je zalesněna náletem břízy, olší a borovice, na východních svazích byly v minulosti vysazeny nesouvislé plochy borovice a smrku. Lokalita má zvláštní význam z ornitologického hlediska jako hnízdiště drobného zpěvného ptactva, např. slavíka.
Z rostlinných druhů se vyskytují např. hvězdnice chlumní, hořeček brvitý. Ve východní částí je několik exemplářů jalovce obecného, není však zřejmé, zda sem nebyl vysazen uměle. Mezi nimi rostlinými druhy se vyskytuje také válečka prapořitá, černohlávek velkokvětý, pryskyřník mnohokvětý, orlíček obecný nebo krvavec menší. Žijí zde vřetenuška ligrusová, modrásek vičencový, ale také krasec třešňový.
Pro řádné zabezpečení zachování lokality v žádoucím stavu je nutno postupně odstranit vysázené smrky a zachovávat rovnováhu mezi lesní a stepní částí území. V lesní částí je potřebné působit na druhovou skladbu porostů a jejich postupnou přeměnu na doubravy s příměsí břeku, habru a pod. Ve stepní části je nutno zajistit odstraňování stařiny.