O historii obce
Obec
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1408, kdy je uváděn nějaký Jan Beličar z Malínek. O původu jména obce toho není mnoho známo, ale mohlo by být odvozeno z vlastního jména Malen.
Před 30-ti letou válkou bylo v osadě obydlených 21 domů, z nichž po skončení války v roce 1673, nezůstal ani jeden obydlený. V roce 1790 bylo v obci již 44 domů a 49 rodin.
V roce 1850 bylo v obci 58 čísel a 289 obyvatel. V roce 1890 pak 61 obydlených domů a 307 obyvatel.
Obec vlastnil od roku 1481 Půta z Lichtenburka, který prodal podíl na obci Janu Staršímu z Ojnic a jeho sourozencům. Časem se stala obec vlastnictvím Lichsteinů a patřila pod panství Bučovické.
Do roku 1784 patřily Malínky pod farnost ve Střílkách, poté byly připojeny ke kostelu sv. Mikuláše v Brankovicích.
Obec neměla vlastní školu a žáci navštěvovali školu v Brankovicích. V roce 1886 byla postavena v Brankovicích nová škola, na kterou přispěla podílem 150 zl. i obec Malínky.
V historických pramenech o obci nacházíme události, které významně zasáhly do života obce. V roce 1680 způsobily mrazy koncem května zničení veškeré úrody, které bylo i tak obděláno velmi málo. Pomrzly stromy, obilí i zasázené brambory. V roce 1702 se o žních rozšířil po obci velký požár, který zničil 6 domů a 2 mlaty. Silné krupobití v roce 1727 zničilo úrodu. V letech 1750 a 1756 napadlo v zimně mnoho sněhu, že jej museli vyvážet ze dvorů. Na jaře došlo k silnému tání, které způsobilo velké škody. V roce 1822 zasáhl obyvatelstvo obce tyfus. V roce 1836 v obci vypukla cholera, na kterou zemřelo 10 lidí. V květnu 1866 zamrzlo a bylo zničeno vše, co kvetlo, téhož roku do obce prošlo obcí pruské vojsko, které pobralo lidem potraviny a rovněž se v obci vyskytla cholera.
Po pozemkové reformě přišla obec o část svého katastru.
V roce 1974 byla obec administrativně sloučena s obcí Brankovice spolu i s dalšími okololními obcemi. Vznikla tzv. středisková obec Brankovice. Po roce 1990 byla zákonem o obcích opět obnovena samostatnost obce. Po volbách v roce 1991 je v obci voleno zastupitelstvo obce.
Před 30-ti letou válkou bylo v osadě obydlených 21 domů, z nichž po skončení války v roce 1673, nezůstal ani jeden obydlený. V roce 1790 bylo v obci již 44 domů a 49 rodin.
V roce 1850 bylo v obci 58 čísel a 289 obyvatel. V roce 1890 pak 61 obydlených domů a 307 obyvatel.
Obec vlastnil od roku 1481 Půta z Lichtenburka, který prodal podíl na obci Janu Staršímu z Ojnic a jeho sourozencům. Časem se stala obec vlastnictvím Lichsteinů a patřila pod panství Bučovické.
Do roku 1784 patřily Malínky pod farnost ve Střílkách, poté byly připojeny ke kostelu sv. Mikuláše v Brankovicích.
Obec neměla vlastní školu a žáci navštěvovali školu v Brankovicích. V roce 1886 byla postavena v Brankovicích nová škola, na kterou přispěla podílem 150 zl. i obec Malínky.
V historických pramenech o obci nacházíme události, které významně zasáhly do života obce. V roce 1680 způsobily mrazy koncem května zničení veškeré úrody, které bylo i tak obděláno velmi málo. Pomrzly stromy, obilí i zasázené brambory. V roce 1702 se o žních rozšířil po obci velký požár, který zničil 6 domů a 2 mlaty. Silné krupobití v roce 1727 zničilo úrodu. V letech 1750 a 1756 napadlo v zimně mnoho sněhu, že jej museli vyvážet ze dvorů. Na jaře došlo k silnému tání, které způsobilo velké škody. V roce 1822 zasáhl obyvatelstvo obce tyfus. V roce 1836 v obci vypukla cholera, na kterou zemřelo 10 lidí. V květnu 1866 zamrzlo a bylo zničeno vše, co kvetlo, téhož roku do obce prošlo obcí pruské vojsko, které pobralo lidem potraviny a rovněž se v obci vyskytla cholera.
Po pozemkové reformě přišla obec o část svého katastru.
V roce 1974 byla obec administrativně sloučena s obcí Brankovice spolu i s dalšími okololními obcemi. Vznikla tzv. středisková obec Brankovice. Po roce 1990 byla zákonem o obcích opět obnovena samostatnost obce. Po volbách v roce 1991 je v obci voleno zastupitelstvo obce.